Zajímavá místa

Proč se říkolo Divišové čtvrti "Šanghai"

Divišova čtvrť v Brně získala přezdívku "Šanghaj" během 20. století, kdy došlo k rychlému
a nekontrolovanému růstu této oblasti. Po vzniku Československa bylo v Brně potřeba nového bydlení pro přistěhovalce, což vedlo k tomu, že lidé začali stavět domy "na černo" bez řádných povolení. Divišova čtvrť se tak stala místem improvizovaných staveb a částečně chaotické výstavby, kde nebyla vždy zajištěna ani základní infrastruktura.

Mapy z roku 1929 poskytla firma https://vilemwalter.cz/mapy/

Přezdívka "Šanghaj" byla inspirována podobným typem urbanistického rozvoje, jaký se odehrával v čínském Šanghaji. Ve 30. letech 20. století bylo čínské město vnímáno jako synonymum pro hustou, chaotickou a neregulovanou zástavbu. Proto si i Divišova čtvrť tuto přezdívku vysloužila, ačkoli dnes je oblast klidná a plně integrovaná do struktury města.

Údolí sv. Antoníčka – kaple sv. Antonína, studánka

Název tohoto krásného lesního zákoutí je odvozen od jména velkého světce, svatého Antonína
Paduánského nebo také svatého Antonína z Padovy. Kdy, jak a proč se tak stalo,
to už asi doložit nelze. S jeho jménem jsou také spojovány různé zázraky. Protože o vodě
ze zmíněné studánky se traduje, že byla zázračná, nazvali naši předkové toto místo právě
po svatém Antonínovi.
Svatý Antonín se narodil v roce 1195 v Lisabonu. Jako františkánský misionář působil
v Africe. Po vážném onemocnění se musel vrátit domů, bouře však jeho loď zavedla k břehům
Itálie. Postupně působil v Itálii, v jižní Francii a nakonec se usadil nedaleko Padovy. Byl
znám jako mimořádný kazatel a jeho slova ovlivnila mnoho jeho posluchačů. Vyčerpán
dlouholetými misijními cestami v nejtěžších podmínkách zemřel 13. června 1231 ve věku
pouhých 36 let v Arcelle u Padovy. Je znám mimo jiné jako ochránce poutníků a cestujících,je patronem manželství, žen a dětí, při léčbě moru, je pomocníkem v každé nouzi a mnoho
lidí se k němu obrací při hledání ztracených věcí.
Tolik o svatém Antonínovi, jehož velký význam pro všechno lidstvo a z toho plynoucí úcta
k němu došla až do údolí na okraji Brna.
Ty vracíš, co kdo ztratil, ty vracíš srdci klid. Ty vracíš víru duši, ty umíš konejšit.
Je málo lásky v lidu, že málo víry jen. Ó, vrať mi ji zas v duši a budu spokojen...
(úryvek z modlitby ke sv. Antonínovi)
Kaple



Doplnit foto

Lom, štoly, kryty

Dalším zajímavým místem, které se zapsalo do historie Divišovy čtvrti, je bývalý lom
a štoly ražené ve skále. Zatím se nepodařilo zjistit, kdy a kým a za jakým účelem byly štoly
vybudovány. Ve vzpomínkách obyvatel Divišky jsou štoly zmiňovány především v souvislosti
s druhou světovou válkou, kdy se zde lidé schovávali před bombardováním. V nedávné době
se podařilo členům klubu Agartha, který se zabývá průzkumem podzemních prostor, objevit
vchod do štoly, celou ji projít a zdokumentovat. Hlavní vstup do krytů je obrácený směrem
ke Královopolské strojírně a je zasypán částečně úmyslně a částečně vlivem eroze nesourodé
horniny mohutným kuželem štěrku a písku. Na vrcholu při skalní stěně se nachází asi 5 metrů hluboká jáma ve tvaru obráceného
kužele s velmi strmými stěnami, kterou
je obtížné sestoupit k samotnému vstupu
vzhledem k neustále padajícímu štěrku, který
zužuje prostor k pohybu. Chodby o rozměrech
cca 3 × 3 m měly původně pravděpodobně
tvořit přibližně čtvercovou síť, ze
které v současnosti existuje jen jeden čtverec,
z jehož vrcholů vybíhají slepé štoly. Ve většině
štol lze najít pozůstatky průmyslové drážky
o rozchodu 600 mm, jejímž účelem byl
zřejmě odvoz materiálu při samotné ražbě.
Koleje jsou místy v nezměněném stavu
od dob stavby, ale i vytrhané a opřené o stěny
krytu. Nejvzdálenější část krytu je přehrazena
masivní betonovou stěnou, která měla
zřejmě odolat tlakové vlně, šířící se v případě
těžkého bombardování od hlavního vstupu. Stěna rovněž odděluje zbytek chodby od zadního východu, jenž ústil na povrch pravděpodobně
ve vyšších partiích v místech za továrnou. Dnes je však tento přístup do krytu neproniknutelně
zasypán z povrchu mělkou vrstvou komunálního odpadu, kterou prorůstají
kořeny stromů.
Jedna z domněnek o původu krytu je, že ho začali budovat během protektorátu Němci
pro svoje účely. K této hypotéze však nejsou žádné písemné doklady. Každopádně ho využili
obyvatelé Divišky jako úkryt před leteckými bombami při náletu na Brno. Vzpomíná paní
Špačková: "Tady, jak je ta skála, tak tam byl kryt a byly tam dva vchody, a když byl ten nálet,
třeba i v noci, když letěly letadla a nechtěla jsem být doma, tak jenom tam jsem byla klidná,
tam nás bylo moc, dvacet pět nebo víc. A byl tam tak strašný vzduch, vydýchaný, že tam ani
nechtěly hořet petrolejový lampy. Tam se dokonce narodil jedné paní chlapec."
Zpracováno ze zprávy skupiny Agartha publikované na webové adrese
https://agartha.cz/html/pruzkumy/brno/kb/index.php
Foto: Adam Nehudek

Doplnit foto + úprava textu

Cholerový (pruský) hřbitov z roku 1866

Při komisionálním přezkoumání celé
problematiky za účasti říšské vojenské správy na místě samém dne 16. května 1939 bylo zjištěno,
že zpustošení pruského vojenského hřbitova je tak důkladné, že jeho obnova je nemožná. Dále komise konstatovala, že všechny dřívější pokusy o zkulturnění tohoto místa ztroskotaly,
neboť obnovené oplocení bylo v krátké době ukradeno a křoviny a mladé stromky byly vykopány
a okolí v té době ještě existujících soklů pomníků bylo nedůstojným způsobem znečištěno.
Vzhledem k bezprostřední blízkosti nouzové Divišovy kolonie, díky níž byla narušena pieta
celého místa, bylo navrženo, aby byly kosterní pozůstatky zde pohřbených vojáků exhumovány
a uloženy na Ústředním hřbitově. Zda tak bylo opravdu učiněno, však není známo.Při likvidaci starého pruského hřbitova tedy evidentně nebyly exhumovány všechny hroby,
a tak část kosterních pozůstatků zůstala v zemi. Bohužel nemáme žádné doklady o nálezech
ostatků při stavebních úpravách Divišovy čtvrti v průběhu 20. století. Až v roce 2005 byl
odkryt při rekonstrukci kanalizace v Trtílkově ulici na parcele č. 689 hromadný hrob obětí
cholery z roku 1866. Výkopem byl zasažen roh hrobové jámy, ze které byly při záchranném
archeologickém výzkumu prováděném společností Archaia Brno, o. p. s. (vedoucí výzkumu
David Merta) vyzvednuty ostatky pěti jedinců uložené v anatomické poloze a shodně orientované
hlavou k severu.
K daleko významnějšímu nálezu došlo v srpnu 2009, kdy bylo při bagrování základové
jámy na staveništi buddhistického duchovního centra (Domu Diamantové cesty) narušeno
hned několik hrobů z bývalého pruského cholerového hřbitova. Tři hrobové jámy (č. 502,
503 a 504) byly značně narušeny stavebními pracemi a byly z nich vyzvednuty pozůstatky
6, 3 a 4 jedinců. Při severovýchodním okraji stavební jámy byl pouze částečně narušen hrob
(č. 501), který obsahoval minimálně tři vrstvy pohřbů. Vzhledem k tomu, že byl odkryt
pouze okrajově, byl dokumentován jen v řezu. Téměř uprostřed stavební jámy byl však
odkryt a prozkoumán kompletní hromadný hrob (č. 500) o rozměrech přibližně 2 × 2 m,
z něhož byly vyzvednuty ostatky 25 jedinců. Výzkumem bylo prokázáno, že těla zemřelých
byla do hrobových jam ukládána vedle sebe s převažující orientací SZ-JV a JV-SZ a to tak, že
sousední pohřby měly vždy opačnou orientaci (vedle jedince orientovaného hlavou k jihovýchodu
tedy ležel jedinec hlavou k severozápadu). V nohách nebo hlavách hrobů byl někdy
umístěn jedinec orientovaný ve směru SV-JZ nebo JZ-SV.

Zkrátit text a doplnit foto